O pickuperech se říká, že jsou to mistři psychologie a přesvědčování. Já jsem si ale v poslední době ověřil, že až takový mistr nejsem. Žádám vás o radu.
Před pár týdny jsem se rozhodl, že bych chtěl příští rok strávit studiem v zahraničí. Jednak kvůli streetgame, dalšími důvody jsou třeba lepší angličtina a větší svoboda.

Sepsal jsem si plán, jak k tomu přesvědčím rodiče, ale nevyšlo to. Dokonce jsem jim nabídl 50k, což je v 16 letech za mě docela slušný a ukázal jim všechny benefity. Cílil jsem na to, co po mně chtějí, takže lepší vzdělání a angličtina.
Oni jsou ale nerozhodní a spíš proti. Na začátku se jim to docela líbilo, ale postupně to čím dál víc odmítají. Taťkovi se to za mě nechce řešit a myslí si, že tím přijdu o vzdělání z gymplu, i když jsem mu dokázal, že ne a mamce vadí můj věk a nízká samostatnost, přitom si skoro vše řeším sám. Jediná věc, co od nich ale potřebuju je povolení. Hledají způsoby, jak mě od toho odlákat, říkali ať najdu někoho z mé školy, kdo to absolvoval, já ho našel a oni říkají pořád to stejné.
Vím, že bych měl svý rodiče respektovat, ale mě už vadí neustálé sezení na intru v malém městě, kde se nedá nic dělat. Jsem v prváku na střední a myslím si, že druhák je na to nejlepší čas.
Takže mě zajímá: co byste dělali v mém případě, jak byste je přesvědčili a ukázali jim, že je to správná cesta a mám na to?[/color]
Čas na podání přihlášek se krátí a já se podle toho taky rozhodnu, na co se budu soustředit celý tento a příští rok.
Prosím o jakoukoli radu od kohokoli.
Orchestra