Jak sbalit kamarádku?

[Ratchet]

Potřeboval bych poradit s jednou holkou. Nemám moc zkušeností a navíc jsem docela stydlivý. Tak by se nějaká pomoc hodila, protože nevím co dělat...

Asi před 4 měsíci jsem se potkal s jednou holkou. Sice jsme se už znali, ale vůbec jsme spolu nemluvili, spíš jsme jen o sobě věděli, že existujeme. Ale od té doby, co jsme se potkali, tak jsme v kontaktu spolu denně, docela často se i vídáme. A já se do ní zamiloval a strašně moc rád bych s ní chodil. A jsem si jistý, že zezačátku ona chtěla taky něco víc než kamarádi. Jenomže jak jsem stydlivý, tak jsem promarnil šanci. A řekl bych, že si potom řekla, že chci být s ní jen kamarád. A tak jsem se dostal do friendzonu. A já se jí vůbec nedivím, když za 4 měsíce jsem nic neudělal. Ale dnes bych chtěl s tím něco udělat. Ale bohužel, nevím jak na to. A tak bych vás chtěl poprosit u nějaké rady.

[Skylake]

Je na to trochu víc než jedna rada, zkusím jich vybrainstormovat co nejvíce.

1) Přestat se stydět a naber zkušenosti

Nemám moc zkušeností a navíc jsem docela stydlivý.

Vím, jaký to je, když chceš holku strašně moc chytit za ruku, kolem pasu, políbit ji, ale prostě nevíš jak, nemáš to nachozené... tady toho tě zbaví právě ta praxe.
a) Oslov hromady holek, projdi si několika rande, desítkami nebo stovkami failů když ti to zezačátku nepůjde, sleduj co bys mohl zlepšit.
b) Pokud máš nějaké blízké kamarády, nebo kamarády baliče, zprostěte se ega a nacvičte si některé doteky na sobě. Není to teplý, fakt že ne. Spoustu doteků jsem si nacvičil díky Lucasovi, jednomu z mých největších přátel.
c) Doteky dělej z dobroty, né z nucení. Okej, na začátku se budeš muset přemáhat, ale ve výsledku je to hezký ne? Držet se za ruce, líbat, prstit... jsou to supr věci, holky to milují a ty určitě taky!

2) Nauč se žít sám

Teď nemyslím tím, že budeš celé dny bez kamarádů a pařit na komplu a honit si u porna a při sraní sjíždět TikTok.
Nauč se, že nepotřebuješ holku k tomu, aby tvůj život byl kompletní. Ta holka tvůj život nespasí. Dokonce i ti kamarádi jsou tak jako zanedbatelní a spoustu věcí můžeš dělat i sám! Navíc sám máš možnost své činnosti zvědavě pozorovat tak, jak nikdy. Od toho tě vlastně společníci ruší. Jsem rád, když můžu jít s kámoši plavat, jsou jako násobič potěšení z činnosti. Ale to sólo plavání, OH MY GOD. To pozorování mého těla, jak je v té vodě. Tolik vody! Tolik toho můžu pozorovat!
Více toho nejen o tomdle je v knížce This is game. Tu doporučuju každému, kdo touží po vztahu. První půlrok mého prvního vztahu byl skvělej řek bych hlavně díky znalostem z knížky.

3) Nepřemýšlej za ni

A jsem si jistý, že zezačátku ona chtěla taky něco víc než kamarádi. Jenomže jak jsem stydlivý, tak jsem promarnil šanci. A řekl bych, že si potom řekla, že chci být s ní jen kamarád. A tak jsem se dostal do friendzonu.

This is absolute shit! Nebo spíš přestaň předpokládat nezájem. Samozřejmě je dobře, že si všímáš signálů zájmu. U mě na brigádě si jich všímám u jedné kolegyně a i když po ní nějak extrémně netoužím, zvedne mi to náladu. Ta poslušná řeč těla, ty pohledy jak na prince Krasoně... to je i hezčí, než když mi holka na streetu pochválí boty (a to jsem na své Chelseas pyšný! ).

Když se ti podařilo vytvořit v ní zájem, určitě se ti to podaří znovu. A kdyby ne, je tu Přitažlivost, supr knížka kde je vše, na čem se dá zapracovat. Dokonce si můžeš u každého nadpisu v kapitole Spouštěče přitažlivosti říct „Jak bych mohl zlepšit svůj STATUS? Jak svou NEZÁVISLOST? Jak TOHLE-A-TAMTO? " a v knížce najdeš odpovědi a budeš vědět JAK na tom zapracovat.

4) Meditace
Trošku jsem to nastínil už v druhém bodě, když můžeš sám všechno zvědavě pozorovat. Nejjednodušší je dýchací meditace. Prostě si sedni, zavři oči a dýchej. Pokud ti to bude dělat problém, prostě si nastav časovač na pět minut a celou tu dobu jen dejchej, pozoruj své tělo a myšlenky, a co to s tebou dělá. Neřeš ty myšlenky, jen je sleduj. Pokud nějaké budou. Později jich bude méně a ty budeš přítomnější, míň roztěkaný a budeš se moct lépe podívat do svého těla a objevit něco nového, co jsi v sobě třeba dřív nevnímal.
A je to sexy

[Ratchet]

S tou stydlivostí máš pravdu. Určitě by mi pomohlo začít oslovovat holky. Po nějakém čase by ta stydlivost opadla. Tohle bych mohl zkusit

Ale zkusit si některé doteky na kamarádovi asi nedopadne. A ani se nedokážu představit, že by mi s tím nějaký kámoš pomohl.

A za další chápu, že ta holka můj život nespasí. Tenhle bod je asi v pohodě. Spoustu věcí dělám sám. Není to, že kolem sebe potřebuju vždycky někoho. Občas vážně jsem rád, když můžu být sám. A cením si toho času, který mám jen pro sebe.

Řekněme, že zapracuju na bodech, které jsi napsal. A co potom? Jaké kroky by jsi udělal, aby to vyšlo s tou kamarádkou?

[Princ]

Řekněme, že zapracuju na bodech, které jsi napsal. A co potom?

Ne řekněme. Ty body udělají nebo zničí tvou šanci.

Co uděláš je už vedlejší, zásadní je, kým se tady staneš.

[Aram]

Zdravím chlapi. Jsem v docela svízelné situaci, tak se jdu poradit sem, mezi nejlepší odborníky na vztahy a holky. Moc se omlouvám, že to je takový román, protože je ta situace alespoň z mého pohledu fakt velmi ojedinělá a přiznám se, že po fakt dlouhé době úplně nevím, co mám dělat...Navíc se potřebuju zároveň vykecat a jedna z mých horších vlastností je, že o věcech možná až moc přemýšlím. Bohužel se musím přiznat, že zatím nejsem streetař. Spíš to nyní cítím tak, že chci vážnější vztah, ale určitě ne za každou cenu, nechávám tomu už dlouhou dobu volný průběh. Situace posledních let: sem tam nějaké oslovení i venku, sem tam nějaké jednorázové zablbnutí, ale zatím bez vztahů a nemám ani žádnou kamarádku s výhodami. Naposled taková byla před 5 lety. Prostě se mi teď z žádné holky nepodařilo ji udělat, chtěly vždy jedině vztah a ten jsem s nimi nechtěl já. Předem varuji, že jsem trochu asi haj*l, doufám, že zde nebudu odsouzen. Přitom nechápu, že se mi tohle vůbec stalo, protože jinak jsem naopak typický až moc hodný kluk, a podle toho asi vypadá ta moje situace v posledních letech. Jakože špatně, holek těžký nedostatek. Nicméně jsem s tím poslední 2 roky už něco začal dělat a vedu řekl bych docela zajímavý život, je mi 25, hromada aktivit a koníčků, částečně pracuju a ještě studuju vysokou, jsem pozitivní, cvičím (teď už bych si troufl říct, že nejsem nepěkný ), příležitostně cestuju, příležitostně rekreačně sportuju, umím si život a prostě prakticky každý den fakt užít, společenský, řekl bych vtipný, nemám problém se seznámit s lidma. Jsem docela dominantní, možná až moc, tak nějak každou partu (kamarádů a kamarádek fakt hodně), co mám, trochu řídím. Trochu pořád ale pokulhává sebevědomí ohledně holek. Jsem hodně upřímný, někdy až moc, a řeknu to prostě na plnou hubu, téměř komukoli.

Jeden kamarád (není to naštěstí úplně ten fakt vážný kamarád, ale je součástí naší party na vesnici) začal před dvěma lety chodit s holkou. Bydlí spolu už rok a půl sami v garsonce u nás na vesnici. On 22, pracuje, ona 21 studuje. Ta holka si od začátku sedla nejvíc se mnou, nejvíce se bavila vždy se mnou a je to vidět, příteli to nevadí, sem tam na mě akorát prej trochu žárlí a má poznámky typu, "ty mě s ním snad nakonec ještě podvedeš". Během posledního roku se z nás dvou stali fakt dobří kamarádi, je to prostě moje důvěrná kamarádka. Během letošní zimy se to kamarádství právě posunulo na úplně jiný level, svěřila se mi postupně prakticky se vším, znám ji fakt dobře, jen ten její vztah se mnou nikdy moc neřešila, nestěžovala si myslím, nebo ne nijak zvlášť, možná tam problém žádný není. Jak často spolu spí a jestli je to pro ni dostatečné, to netuším. Ona mě už taky zná dost dobře, vidí do mě, nicméně fakticky toho o mě neví určitě tolik, co já o ní, především mám zatím v tajnosti věci okolo holek, jen ví, že jsem vážný vztah ještě neměl žádný. Když jsem naposled chodil s holkou, to byla ještě spíš taková dětská láska v 17-18 letech. První sex jsem měl až v 19.

No a čím víc jsem ji poznával, tím víc jsem zjišťoval, že se k němu prostě moc nehodí. Nebo spíš on pro ni a přál bych jí někoho o dost lepšího. Velmi krátce ho popíšu, ať je jasno. Je to prostě trošku jednodušší borec s výučňákem, vzhledově podprůměr, nepracuje na sobě, je mu to jedno. Ve 22 letech má názor, že jiný už nebude, z práce dom, dělat doma, večer pivo, spat a ráno jedeme znova. Sem tam projížďka na motorce a jednou dvakrát ročně někam na víkend v Česku. Je to bohužel docela negativní člověk, dost rejpe a stěžuje si, v partě ho proto jako bereme (trošičku je tam asi i soucit), ale nějak moc času s ním trávit pochopitelně nedokážeme, protože negativní lidi postupně vysávají energii. A nejhorší je, že když mu člověk něco řekne (i ta jeho přítelkyně), v čem by třeba mohl být lepší/jiný, tak se většinou buď urazí nebo odvětí nějaký totální nesmysl, aby to zakecal. Takže i když to sním člověk myslí dobře, pomoct mu moc nedokáže. Je s ním holt docela těžké pořízení. Jinak je s ním ale docela sranda, i když taková ta jednodušší, je to svým způsobem dobrosrdečný kluk, je takový "tvořivý" na různá setkání s partou a tak, ve vztahu by se pro ni určitě rozkrájel. Jeho kamarády a okolí tvoříme my (kteří ho táhneme nahoru, s náma jedinýma si ta jeho holka rozumí a baví se) a pak ještě další jeho kamarádi, s kterými si on pokecá ve spoustě věcí líp, ale táhnou ho spíš dolů. Při těchto setkáních se jeho holka pochopitelně vůbec nebaví. Podobně se moc nebaví ani na jejich rodinných setkáních. Ten názor, že by měla mít někoho lepšího, ten se mnou ale sdílí většina jejího okolí, když na to přijde řeč. Dokonce jí to říká i její nejlepší kamarádka a vlastní mamka, ta kamarádka ta si s ním vyloženě nesedla a nepotkávají se.

No a v posledních 2 měsících jsem si i já jaksi postupně začal uvědomovat, že to je vlastně holka, kterou jsem asi vždycky chtěl a že si s ní umím dost dobře představit i vážný a dlouhodobý vztah. Prostě když si představím vysněnou partnerku, tak tahle má 95%, 100% nemá žádná. Rozumíme si, oba jsme citliví, stejný humor, pohled na život, na děti, na bydlení, je chytrá, do domácnosti je to super ženská, do nepohody, ale přitom by ráda i cestovala (v míře která vyhovuje přesně mě) a ještě by chtěla cvičit a zlepšit svou postavu, pak by to byla fakt i totální topka vzhledově. A je fakt milá a pozitivní. A to ještě paradoxně není úplně můj typ fyzicky, přesto se mi fakt moc líbí. A nebojte, špatné vlastnosti si také u ní uvědomuju, nicméně pro vztah jsou to prkotiny. No a během února a velkého vzájemného poznávání, se z její strany začalo objevovat prvně mírné, pak už ale i výraznější flirtování. Doteky, pohledy a tak. Postupně, ale takticky na oko neochotně, jsem to začal opětovat. Pořád jsem to ale bral jako kamarádský flirt. Alespoň mi to tak přišlo, nicméně to chování jsem úplně nechápal. Sem tam i docházelo na vytváření situací, kde jsme byli spolu jen sami, ale nikdy k ničemu nedošlo, maximálně právě k těm důvěrnějším rozhovorům. To mě donutilo se nad ní fakt zamyslet.

No a jak už to tak docela bývá, naskytla se událost to všechno prověřit. Dojeli jsme na jednu zábavu, kde byla bez přítele, a přesně jak jsem čekal, tak si mě hned zabavila pro sebe a tancovali jsme a trávili čas prakticky pořád spolu. No a při tanci a jednom z upřených pohledů do očí jsem jí prostě políbil. Žádná scéna nepřišla, tancovalo se dál, ale znovu už pak nic. Samozřejmě se i pilo a skončili jsme u ní doma, dům bez rodičů, bohužel tam přespával i jeden kamarád. Nicméně v posteli proběhlo líbání a pracovaly ruce na obou stranách. Sex ne. Musím dodat, že fyzicky ji přitahuju. Další dva dny z toho byla úplně mimo, nevěděla co má dělat, nejedla, blbě spala. Pak se chtěla ale setkat a promluvit si o tom. Tak jsem se už na všechno vyprdl a zaútočil jsem. Byl jsem prostě upřímný, řekl jsem jí co k ní cítím (všeho s mírou samozřejmě) a řekl jsem jí, že mě přijde, že po mě taky kouká. Řekl jsem jí, že si to musí rozhodnout sama a že jí dám času kolik bude chtít. Vyloženě lásku ke mě ale nepotvrdila a že by vyloženě řekla, že se s ním teda rozejde, to také ne. Koupil jsem i kytku, tím jsem ji docela dostal, to doma prostě nezažívá. Následující 2 týdny jsme se párkrát tajně sešli, prvně procházka venku a jen líbání, na druhé schůzce jsem ji vzal domů, kde se se mnou ale nevyspala, skončilo to jen u nahých vrchních polovin těla , do kalhotek mě nepustila. Že se asi nedokáže vyspat s někým, s kým nechodí. Nemyslete si, prvně jsem to přešel jako test a pokusil se znova, postupně asi ještě 3 krát, když ale ani poté to nevyšlo, pak už jsem prostě tlačit nechtěl. Do toho jsme se ještě ale jednou nebo dvakrát týdně viděli i s jejím přítelem při nějaké sešlosti. Jinak jsme si každý den volali a psali, hodně se o mě zajímala, doptávala se na nějaké věci ohledně toho, jaké mám plány do budoucna a tak.

Pak byly ještě 2 randíčka venku, obě krásný, v tu dobu jsem byl zamilovaný až po uši a z jejích pohledů jsem měl pocit, že ona je na tom stejně. Minulé pondělí další schůzka, plánovaně krátká jen abychom se viděli a ona na mě vysypala, že jí je to líto, ale že prostě miluje svého přítele, mě že má "jen" moc ráda a že to musíme ukončit. Blesk z čistého nebe pro mě, z rozhovoru jsem si moc nepomatoval. Byl jsem z toho fakt v prdeli asi 3-4 dny, pak jsem to probral s dvěma nejbližšími lidmi, mimo partu a samozřejmě v anonymitě. Doporučili mi vyčkat a kontakt spíš na čas ukončit a nescházet se s nimi. A samozřejmě že se najde jiná a lepší. To už jsme ale měli s tou kamarádkou domluvené setkání, které jsem inicioval já, že se prostě chci sejít a promluvit si. Neměla s tím problém.

Ten rozhovor proběhl v pátek. Měl jsem pár rad od těch blízkých, už jsem se i sám cítil docela líp a s nadhledem, že takových holek ještě bude a rozhovor jsem pojal trošku jinak než jsem původně chtěl. Udělal jsem ze sebe (a částečně už jsem to tak cítil i sám opravdově) prostě borce, co má nadhled, co mu to je sice trochu líto, ale nehroutím se a že respektuju, co mi řekla, a že život jde dál, ale že to bylo fakt krásný. Nicméně že některé věci jí úplně nevěřím a vysvětlím jí proč. Byl jsem pak takový psycholog a zdůraznil jsem, že se s ní bavím jako dobrej kamarád s dobrou kamarádkou. A prostě jsem jí na rovinu řekl, že se k ní ten borec nehodí a obkecal jsem to docela poctivě argumentačně a vlastně jsem ho a ji popsal tak, jak tady teď výše. Dodal jsem akorát, že si myslím, že má malé sebevědomí a že se hrozně podceňuje a prostě kvůli zamilovanosti přechází to, že by chtěla žít a že si zaslouží lepšího borce. Nikoli mě ! Zdůraznil jsem opět, že nedělám sobě reklamu, a že její rozhodnutí respektuju. S většinou souhlasila, něco málo viděla jinak, docela často se to ale snažila zlehčovat, myslím si, že jsem docela často totiž uhodil hřebíček na hlavičku. Říkal jsem jí, že dost možná má růžové brýle ze zamilovanosti a prostě ne všechno vidí, ale že si myslím, že ji ten velký rozdíl mezi nimi dříve nebo později dožene, tak ať o tom popřemýšlí, ať si to neuvědomí až příliš pozdě, ať to probere s nejbližšími ať si nedělá názor jen sama a ať nepřechází takové důležité věci, že má dost času a měla by ještě hledat ideálního partnera, ne se spokojit s tím co má. Bylo mi odpovězeno, že to tak úplně nevnímá, že jí přijde pro ni docela adekvátní partner, byť jí to všichni okolo ní rozmlouvají, že hodně těch věcí bere jako nedůležité věci.
Ona měla totiž před rokem velmi vážný zdravotní problém a on při ní opravdu stál. Takže si prožila těžké chvíle, navíc má rozvedené a rozhádané rodiče a chápu, že možná opravdu některé věci v tom vztahu asi bere jako prkotiny. Myslím si, že toto mezi nimi vytvořilo hodně silné pouto a že to je i hlavní důvod, proč ho má asi opravdu ráda. A přesně tohle jsem řekl i jí. Spíš si ale myslím, že než že by to byla velká láska, že si spíš neumí představit rozchod s ním, částečně i kvůli soucitu. On jí navíc už i říkal věty typu, že když ho podvede, tak že si klidně půjde sednout a podobné žvásty. Vím, že to je asi myšleno ze srandy, ale i tak jsem ji upozornil, že mě to zavání trochu citovým vydíráním a že jestli to opakuje, tak by měla vzít nohy na ramena.
Pak už jsem mluvil sám za sebe a chtěl jsem vyjasnit, co to teda vlastně bylo ta aférka. Že si myslím, že to byla láska (dal jsem ještě 2 další možnosti ale ty jsem sám defakto vyloučil) a že to vnitřně prostě chtěla udělat, protože alkohol jen vypl mozek. Jenže to pak pokračovalo i ve střízlivým stavu a že kdyby byla v tom vztahu spokojená, že by tohle nedělala. Pak jsem ještě dodal, že za poslední rok a půl jsem ji ani jednou neviděl se nějak víc usmát, nebo šťastný pohled, když jí dá její přítel před námi pusu. Naopak její nejšťastnější obličej jsem viděl, když jsme se líbali my dva. Takhle to fakt cítím, nevím, jak se tváří u nich doma. No a ona mi prostě řekla, že ke mě opravdu něco cítí, že ji i přitahuju, že vztah se mnou si umí rozhodně představit, že to bylo krásný, ale že k němu cítí pořád asi něco víc. Tak jsem už jen odvětil kecy typu, že to chápu, pouze pokud bych o něm uvažoval jako o dlouhodobějším partnerovi, že bych už zapojil i mozek, ne jen emoce. Odvětila, že ho zná 8 let a že věděla, do čeho jde. Rozhovor jsem zakončil otázkou, zda je opravdu šťastná. Odpověděla s menším zapřemýšlením, že ano (jinou odpověď jsem nečekal). Končilo to tak, že mi řekla, že někdy musí udělat psychologa ona mě a probrat moje holky. Tak jsem takticky zmínil, že to možná budu potřebovat, protože teď nevím, co mám s jednou dělat, protože jsem se nechtěně vyspal s její nejlepší kamarádkou. Myslím, že to by mě také mohlo zvýšit hodnotu, když vidí, že je o mě zájem a holkama spím. Pak jsem se ještě v autě vytasil s překvapením, do ucha jí pošeptal, že "jak to začalo, tak to taky skončí", políbili jsme se a dal jsem jí fakt krásnou kytku. Z tohoto závěru byla úplně hotová. Fakt jsem upřímně cítil, že se chce líbat, já jsem taky chtěl, ale schválně jsem to neudělal. Udržel jsem se a myslím, že svou hodnotu jsem tím docela taky zvýšil.

Jak jsem ji vezl, tak jsme už mluvili opět zase spíš kamarádsky. Řekl jsem jí, že když jsem naposledy měl nějakou holku v hlavě, tak to bylo spíš jen kvůli vzhledu a že se mi z hlavy dostala až tehdy, když se objevila nějaká hezčí. Ale že u ní to není zdaleka jen kvůli vzhledu, takže mám obavy, že budu muset najít prostě celkově lepší holku, než je ona. Tak si dělala srandu, že mě přeje hodně štěstí, že se to nemůže podařit. Odvětil jsem, že mi to moc neulehčuje. Mluvila pak o těch kytkách, proč jí je dávám, řekl jsem, že mě to přijde normální. Tak to ji zase docela dostalo a s nadsázkou navrhla, že ona mi nebude připomínat, že je nejlepší a já že jí nebudu říkat, že takový věci jsou pro mě normální. Prostě ona se té lásce ke mě vyloženě brání a já nevím proč.
V průběhu cesty jsem ale ještě zmínil jednu vážnější věc, a to tu, že kamarádi třeba postupně zase budeme, že uvidím, ale že jí prostě nehodlám nahrazovat partnera ve věcech, u kterých se jí nedostává uspokojení doma. Ať už jde o emocionálnější rozhovory, tančení na akcích nebo vypisování si každý den. Ona by si totiž docela chtěla pořád psát. Ze srandy jsem jen prohodil, že kdyby měla třeba málo sexu, tak že může napsat.
Pak jsme si ještě řekli, že si za 10 let třeba řekneme "ještěže jsme se nedali dohromady tehdy, že". Řekl jsem jí ještě dva další scénáře. Že se nechci hlavně dožít chvíle, kdy za mnou za 3 roky přijde, bude už mít děcko a řekne "no, tys měl tehdy pravdu". A ještě druhý, že se taky může stát, že jí to za nějakou dobu dojde, ale že já už třeba s někým budu a budu fakt spokojený a nebudu chtít přejít za ní. (trošku jsem ze sebe chtěl udělat limitovanou edici). Tak uznala, že i to se může stát, ale že si za to bude moct sama. Tak jsem odvětil, že by to byla škoda, protože bysme takhle nebyli šťastní oba a že chci jako kamarád, aby šťastná byla. Tak to opětovala, že mi taky přeje ještě lepší holku než je ona sama. a pak už víceméně vystupovala.

Závěr: nejsem z ní už naštěstí v prdeli, že bych na ni pořád myslel, ale pořád ji hodně chci pro sebe , a pravděpodobně ji budu chtít fakt dokud nepotkám ještě lepší holku nebo se mi tahle nějakým způsobem nezhnusí. Jenže momentálně jsem přesvědčen, že to fakt nejde, že když jsem 6 let o žádnou takhle super nezavadil, a najedou se objevila ona, tak se mi tahle příležitost nechce úplně nechávat odejít. O jiné holky se samozřejmě hodlám zajímat ihned. Přemýšlím o tinderu.
Mám i poměrně slušnou šanci na vztah s jinou holkou, která mě asi chce. (musela se sakryš objevit zrovna v tuhle dobu, ne třeba o 2 měsíce dřív ) Docela se mi líbí, takže si to představit umím. Jenže jak mám city pořád k té kamarádce, tak nevím, jestli bych ji dokázal sbalit, když k ní nebudu prostě úplně upřímný. Je hrozně citlivá a brala by hned první rande hrozně vážně. Navíc je z rodiny, kde opravdu nechci vypadat jako hajzl, protože se jako rodiny docela známe, a případně se s ní za půl roku rozcházet, kdyby ta moje "prozřela". Akorát se stala ta nemilá věc, že jsem se minulý týden vyspal s její nejlepší kamarádkou (nevěděl jsem že to jsou kamarádky), takže to s ní nepůjde úplně hned.

Zároveň si říkám, že je možná hloupé, být u té mé kamarádky případně v budoucnu náhradou za kamaráda. Nejenže se to nedělá, na to kašlu, ale je to možná i chyba do budoucna a takové vztahy prý většinou nevydrží. Pokud ji nebudu mít pro sebe, tak s ní kamarád určitě budu, mám ji rád, ona mě a prostě si rozumíme. Dokonce jsem jí řekl, že nevím, jestli dokážu dál kamarádit spíš s ním. Takže dotazy, budu moc rád za nějaké odpovědi, rady, tipy, postřehy. Moc díky, že jste dočetli až sem.

- může to být ten typ holky, co to dělá nějak podvědomě schválně, že chce držet mě na vlásku naděje a využívat/zneužívat mě a s ním zároveň chodit ? Nejde mi to k její povaze vůbec, je fakt hodná a upřímná ? Pochopil bych to, kdybych byl větší beta než její přítel, ale je to přesně naopak, takže se mi tohle moc nepozdává.
- může být vůbec pravda to, jak říká, že ke mě něco cítí, ale ke svému příteli toho cítí víc ? Nebo je to úplná blbost a jen mě krmí řečičkama ?
- je to blbost snažit se o vztah s holkou po kamarádovi ? Může to mít budoucnost nebo je to nebezpečné ?
- mám šanci ? Jak to vidíte ?
- jaký by byl nejlepší následný postup jak ji dostat ?

Druhý den mi totiž poslala fotku v šatech a s velkým výstřihem, kterou nikam jinam nedala, chtěla se sama pochlubit. Ona by si asi i ráda psala to vypadá, zatím odpovídám to nejnutnější a konverzaci moc nerozvíjím. Byť jsem jí řekl, co k ní cítím, tak ona je pořád "pode mnou", vzhlíží rozhodně ona ke mě, to zůstalo. Možná se mě i bojí kvůli mé dominanci, možná že jsem pro ni moc dobrý, ona si fakt zatím vnitřně moc nevěří. Říkám si a řekl jsem to i jí, že jí možná vyhovuje, když je její přítel pod ní a ona na koni, načež odvětila, že si myslí, že není vůbec nad ním.

To důležité:
- mám se s ní dál bavit a mám se s nimi stýkat ? Nebude to pro mě určitě nic příjemného, když je uvidím spolu, ale kdyby to mělo zvýšit moji hodnotu ... a pokud se stýkat, tak chovat se jako dřív - čili flirt, doteky apod. ?
- nebo teď kontakt na nějakou dobu úplně přerušit a udělat ze sebe nedostupné zboží ? Podotýkám, že by to nebyl problém, minimálně na 3 týdny mám kvalitní výmluvu - psaní diplomky.

- psát si/nepsát/jen odpovídat když napíše ona ?? Dávat tam sexuální narážky, tak jako dřív apod. ? Hodit ji občas srdíčko nebo reakci na story ? Nebo vůbec nic ??
Pokud se ní bavit, tak:
- mám se s ní radit o mých holkách, mám to s ní řešit nebo naopak ne ?
- jednoduše, mám se zaměřit spíš na jednorázovky holky a s těmi se jí pochlubit, nebo byste využili pro hru tu zmíněnou holku, co mě chce, a zkusili s ní případně i vztah ? Může to pak zvýšit tu moji hodnotu a bude mě chtít ta moje ještě víc ? Osobně mě to přijde docela hloupé si teď někým začít, spíš by ji dostalo, kdybych každý týden ošukal jinou, ne ?

- nebo teď opravdu chvíli vyčkat a nedělat vůbec nic ? Třeba si o tom opravdu s někým ještě promluví, dojde jí to a pomalu se odmiluje ?
- nebo doufat, že tam přijde nějaká krize a že se s ním opravdu rozejde ? Tyhle řešení mě přijdou, že nemám věc vůbec pod kontrolou. Každopádně bych řekl, že čas hraje spíše v můj prospěch, když prostě jasně vidí, že bych byl lepší partner. V cestě jí bohužel stojí jen city k současnému příteli.
- nebo je možné, že ho pořád tak miluje, proto, že jí každý říká, že jim to nevyjde, že se k němu nehodí a tak ? Že to bere jako výzvu to s ním přečkat a být s ním dál ?
- jsem si vědom toho, že je bohužel velká chyba, že jsem se s ní nevyspal. Trochu si říkám, že to by mohla být také cesta, jak ji dostat, prostě ji někdy ošukat, jenže
- kdybych někdy využil situace a zkusil to na ni, nesnížím tím výrazně svoji hodnotu ?
Z toho, co nám kdysi říkal ten kamarád, usuzuju, že bych jí vyšukal mozek z hlavy úplně jiným způsobem, takže tohle by mohla být ta správná cesta a byla by to poslední kapka, co jí chybí k rozchodu. Co myslíte ?
Fakt dík.

[surfernamare]

Fuha kamo, ty si sa ale rozpisal, ani som to nedal na prvykrat
V kazdom pripade:

protože je ta situace alespoň z mého pohledu fakt velmi ojedinělá

Nevidim na tom nic ojedinele, je to praveze velmi typicka situacia.

Vacsinu toho textu riesis ine holky, ine vztahy a inych chlapov. Pritom vôbec neriesis seba.
Z tvojho textu je jasne, ze tvoje porozumenie zenskej psychiky a muzsko-zenskej dynamiky je velmi male a kym nedosiahnes aspon nejake, nemal by si sa hnat do vztahov a urcite ich nikomu nerozbijat.
Velke chyby:

Byl jsem prostě upřímný, řekl jsem jí co k ní cítím (všeho s mírou samozřejmě) a řekl jsem jí, že mě přijde, že po mě taky kouká. Řekl jsem jí, že si to musí rozhodnout sama a že jí dám času kolik bude chtít

Sračky sračky, velke sračky

Byl jsem pak takový psycholog a zdůraznil jsem, že se s ní bavím jako dobrej kamarád s dobrou kamarádkou. A prostě jsem jí na rovinu řekl, že se k ní ten borec nehodí a obkecal jsem to docela poctivě argumentačně a vlastně jsem ho a ji popsal tak, jak tady teď výše. Dodal jsem akorát, že si myslím, že má malé sebevědomí a že se hrozně podceňuje

Tu si to uz uplne zabil a po tomto na teba uz ta holka nikdy v zivote nepomysli ako na potencialneho milenca/partnera

Prostě ona se té lásce ke mě vyloženě brání a já nevím proč.

Uz mozno vies. Urcite si precitaj clanky a spoznavaj zensku psychiku. Najlepsie tak, ze sa budes co najviac zoznamovat s co najrôznejsim spektrom zien. Tak zistis, ze henta, ani henta druha, ani henta tretia nie su vôbec nicim vynimocne, akurat v tebe prebudili hormony. Ta "láska" vyprcha po par tyzdnoch sama od seba, ak ju nebudes sam prizivovat. Cize ziadne pisanie si s nou ani myslienky na to, ako jej nieco vysukas z hlavy, pritom v tomto stave sa to asi tazko stane. Radsej vysukaj nejaku, ktora ta chce. Good luck

Btw ten druhy prispevok, co sem dal Woody je pre teba tiez vysoko uzitocny

[Aram]

Díky za postřeh. Ano, mám po tomto v plánu začít potkávat mnohem větší množství žen. Asi muselo přijít toto, abych se k tomu už konečně dokopal.
Nicméně, doporučili byste i třeba nějakou literaturu na pochopení ženské psychologie, nebo jen praxi a poznávání velkého množství žen + samozřejmě toto fórum ?

[Princ]

Doporučujeme Přitažlivost. Potom potažmo i Instruktorský manuál, ale to je dost hardcore četba, kde jeden může přehodnotit celý svůj dosavadní život

[křesťan]

Ahoj! V té obrovské hromadě textu řešíš zbytečnosti a blbosti. Dobře ti to napsal kolega surfernamare přede mnou. Bych ti k tomu přidal ještě jednu věc: Netušíš, kde je podstata problému. Například toto:

... obkecal jsem to docela poctivě argumentačně ...

A další podobné myšlenky. Zapamatuj si to nejdůležitější - ženský se nechovají logicky, nic se jim logicky vysvětlit nedá. A navíc se chovají a rozhodují pokaždé jinak, v závislosti na menstruačním cyklu nebo třeba podle toho jak se na ně blbě zatváří sousedka.

Taky jsem to dříve nevěděl a proto jsem si to strašně pokazil v manželství, asi před čtyřmi roky. Manželka na mě ječela pořád jak kráva a do sexu se jí vůbec nechtělo a já se s ní pokoušel pořád logicky domluvit, tak jako to popisuješ ty. Bylo to ještě horší a nakonec se odstěhovala. Proto jsem to začal řešit a postupně jsem na to začal přicházet. Nakonec hlavně tady na webu a na pár kurzech s Princem. Je potřeba se chovat jako chlap! Ty se chováš jako hodný kamarád a s kamarády se nespí. Pro ni je teď lepší ten druhý borec. On ji přitahuje, ne ty svým chováním. A ještě jí říkáš, jak je blbá, že je s ním. Zbytečně jí tím urážíš, že není schopná se sama správně rozhodovat.

Prostuduj si tady články, jak se máš chovat jako správný muž, jako dominantní alfa samec. Když to budeš brát vážně, tak si můžeš za pár týdnů zcela změnit myšlení. Jsem to nedávno poradil jednomu známému, když mu v listopadu utekla manželka za jiným borcem. Pořádně si to tady všechno prostudoval. Zakázal jsem mu fňukání a škemrání a logické vysvětlování a naopak aby se začal chovat jako chlap. Tvrdý chlap, kterého nic nerozhodí a hlavně aby měl pořád dobrou náladu! I v této situaci. To jeho manželku tak dostalo, že se k němu zase rychle vrátila - asi za čtyři týdny, na Vánoce A to pár týdnů předtím mojí manželce psala, jak je to s tím novým borcem super, snažila se s ním otěhotnět a že o něj nechce nikdy přijít!

To stejné moje manželka, když jsem se začal chovat jako pořádný dominantní chlap, tak od té doby je jako vyměněná. Přestala skoro ječet, asi o 95%, často se na mě usmívá a v sexu je teď velice ochotná a téměř kdykoliv na mě s radostí a velice submisivně roztahuje nohy

Tady vidíš, že na ženy nepůsobí nějaké logické argumenty a vysvětlování. Žena se bude rozhodovat podle toho, jaký jsi CHLAP a ne podle toho, jak se jí budeš snažit logicky uargumentovat.
Tady si můžeš přečíst, jak jsem to udělal, když se manželce nechtělo do sexu:
viewtopic.php?p=41212#p41212
Žádný ukecávání a dohadování. Prostě jsem jí řekl co má dělat a bylo to

A na závěr jsem si k těm nelogickým ženám vzpomněl, že u manželky v práci teď jedna její kolegyně dluží 50 000 Kč za alimenty a má jít kvůli tomu do vězení na osm měsíců. Jeden slušný solidní hodný borec se do ní zamiloval a klidně by ty peníze za ní zaplatil, když bude s ním. Ona ale dala přednost ožralému borcovi, který jí mlátí, žádný peníze jí nedá, ale zas má prý velký péro

[martin123]

ženský se nechovají logicky, nic se jim logicky vysvětlit nedá.

:D

[Aram]

Tomu rozumím, to už jsem samozřejmě zjistil. Já na ten poslední (velký) rozhovor nešel s tím, abych to ještě nějak zachránil. To z toho možná nevyznělo. Proto ty kamarádské řeči.

Nicméně, s kamarády se nespí .. ona mě pořád brala jako kamaráda, přitom flirtovala, pak o dost víc, pak to posunula i do sexuálnější roviny (i když bez vyspání se se mnou) a pak to z ničehonic utla. Proč teda myslíte, že tohle všechno udělala ? Nechci logické vysvětlení, ale co asi ona podle vás cítila, proto udělala to co udělala ? Chtěla si vyzkoušet změnu nebo jsem ji do té doby prostě přitahoval jako chlap víc než ten její nebo co za tím mohlo být ? Zatím tu ženskou psychologii neznám, tak se ptám.

Jinak teď nemám rozhodně v plánu jí něco vysvětlovat. Naopak. Chci se soustředit na sebe, zlepšit se, potkávat víc holek, najít lepší. A protože počítám, že se to podaří, tak z téhle bych do budoucna rád měl opravdu tu původní důvěrnou kamarádku, na tom nevidím nic špatného.

[surfernamare]

ona mě pořád brala jako kamaráda, přitom flirtovala, pak o dost víc, pak to posunula i do sexuálnější roviny (i když bez vyspání se se mnou) a pak to z ničehonic utla

Povedal by som, ze to bolo presne tym, ze si sa s nom nevyspal. A uz ju to prestalo bavit. To ze si s nou potom viedol "velke rozhovory" ju uz odradilo uplne. To fakt uz nikdy nerob + ked si so zenou v posteli a ste nahi, tak ju prosimta ošukaj To je cela psychologia

[Aram]

Tak jsem se za ty 3 týdny dal dohromady, jsem prostě nezávislej a nad věcí. Sem tam jsem si s uvedenou slečnou psal. V konverzaci střídal zájem nezájem, celkově konverzace plynula dobře, ona byla ta co si chtěla psát víc apod. No dílčí výsledek se dostavil, chtěla se sejít, tak jsem pochopitelně s drahotami a s podmínkami souhlasil. Dopadlo to tak, že jsem se s ní vyspal. Jedna důležitá věc, řekla mi pak, že teď se cítí opravdu šťastná (reakce na mou hlavní otázku v tom posledním rozhovoru s ní).
Můj dotaz je zcela logický: jak radíte dál ? Pořád dál střídat zájem nezájem, být ten borec co ji nepotřebuje atd. a počkat až zase ona "přileze" a postupně si uvědomí, že chce být více se mnou ? Nebo jí dát prostě pořádně najevo, že ji chci pro sebe (mluvila o tom, že si přeje prostě u mě usínat a spát tam až do rána) a ať se se současným partnerem rozejde případně že jí s tím rozchodem pomůžu ?
Ta druhá možnost mě přijde právě moc taková, že ji potřebuju (nicméně podal bych to tak, že ji chci dělat dobře a šťastnou častěji a hlavně ne na tajňačku), nicméně by na ni mohlo zapůsobit to, že jsem rozhodnej, že to prostě chci "vyřešit". Ona je dost submisivní a potřebuje "chlapa", co umí věci vyřešit. Působilo by to tak, co myslíte ? Dík.

[surfernamare]

Dopadlo to tak, že jsem se s ní vyspal.

Vyborne

Pořád dál střídat zájem nezájem, být ten borec co ji nepotřebuje atd. a počkat až zase ona "přileze

Kludne

Nebo jí dát prostě pořádně najevo, že ji chci pro sebe

Aj to moze byt

případně že jí s tím rozchodem pomůžu ?

Toto vôbec nie. Svoje vztahy nech si vyriesi sama. Je to aj forma investicie do teba.
Teraz zalezi na tom, co chces ty

[Aram]

Já, zcela na rovinu, s ní chci chodit. Ne že bych vztah nutně potřeboval, v tomto mám jasno, že nikoli. Ale je to po všech stránkách holka co mi prostě pro vztah vyhovuje. Nejen kompatibilní, ona má většinu věci dle mých představ, od vzhledu, po povahu, tak po životní názory. Chápu, že v této komunitě se monogamie moc neuznává, nicméně zatím to tak pořád cítím - že si chci užívat, ovšem do doby, dokud se mi nepodaří najít holku, která by mi fakt vyhovovala. Proto se mi nechce tahle úplně "pouštět".

Každopádně od posledně proběhlo několik schůzek, vždycky tak zhruba po týdnu. Kvůli logistice ale vždy bez sexu.
Ale proč píšu .. mám problém s tím, že v ní se pořád dost pere to, že podvádí přítele. Když se ale po nějaké době (líbání, konverzace atd.) dokáže uvolnit a "vypnout mozek", tak je mi naprosto oddaná a prostě působí neskutečně zamilovaně a šťastně. Rozchod nebo jejího přítele s ní nehodlám probírat. Ona sama o sobě se však při konverzaci otevírá dost, vím o ní teď prakticky první poslední.

Při poslední schůzce však podvádění málem ruplo kvůli potkání dobrého kamaráda od jejího přítele. Naštěstí v pohodě vysvětleno. PREJ. Nicméně od té doby se docela odmlčela, moc nepsala, zdaleka na tak jako dřív. Jakoby se zablokovala a přestala mít zájem. Pak přišla s tím, jestli nepůjdu ven na kolo, to jsem ale nemohl.

Dotaz: budovat v mém případě dál přitažlivost nebo se spíše nějak zaměřit na důvěru ?? V tom, že bych ji nepřitahoval, nebo byl málo dominantní a dával jí málo emocí, v tom problém není. Naopak. V tomto jsem na tom právě mnohem lépe než současný přítel. Ale proč s ním zůstává dál ve vztahu mi není pořád jasné, ale to je její věc.
Co byste, prosím, někdo poradil, jako další postup ? Chodím právě občas na kolo a ona chce taky (její iniciativa, pořídila si i kolo), takže mám v plánu ji občas vzít sebou. Jenže prostě posledních 5 dní jsme si vůbec nepsali, což se o samého počátku ještě nestalo. Pořád jsem čekal, až se ozve sama, ale nic. Tak jsem ji napsal, že půjde na kolo, ať se klidně přidá. Prý nemůže. To beru a je mi to jedno. Nicméně ta otázka zůstává - jak prosím dál ? Budovat ještě přitažlivost nebo je to spíše o důvěře ? Přitom že jsem "hodný" kluk a který by jí ve vztahu velmi vyhovoval, to přiznala před časem sama.