Paralyza pri interakci

Oslovování žen na ulici a v klubu, první rande...
Odpovědět
Uživatelský avatar
Curander
Příspěvky: 4
Registrován: 12 úno 2019, 22:37
Obdržel poděkování: 2 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od Curander » 13 úno 2019, 08:20

Jsem zacatecnik a mam problem. Na vedome urovni nemam problem ztrapnit se, prijmout odmitnuti, udelat ze sebe tulpase, proste cokoliv. Znam svou hodnotu a mam koule jit do ledasceho. Nicmene moje telo je jineho nazoru.

Navazu-li ocni kontakt nebo i kdyz se na me holka sama usmeje, oci mi po vterine automaticky sjedou dolu. Typicka situace: jedu ve vlaku, divam se sebejiste na holku ktera se mi libi a v momente kdy si toho vsimne a otoci se na me, oci mi sjedou dolu, svou mysli to nedokazu ovlivnit. Obcas se stane ze me sama holka s necim oslovi, ale ve me automaticky naskoci program ,,nedostupny, hrdy, nemam zajem" ~ a to jen abych zamaskoval svou nervozitu. No a kdyz se jednou za uherskej rok dokopu sam k tomu abych nejakou oslovil, zacnu se trepat jak kostlivec pred popravou, poliva me horko a mam knedlik v krku. Vsechny tyhle telesny reakce se deji automaticky bez ohledu na to co si myslim nebo cemu verim. To jsou takove ty spontanni chvile.

Pak se obcas stane ze si nejakou vyhlidnu, suverenne se ji divam do oci, mozna se u toho i rostacky usmivam a neuhnu pohledem - jenze tehdy to vychazi z meho ega, ktere si hraje na tvrdeho chlapecka, jednoduse si nasadim masku ktera mi poradne nesedi. Ja to vim, holka to vidi a je to zkratka nahovno. Jsem presvedcen ze pokud tenhle pocit sebejistoty nevychazi z meho nitra, ale jen z moji hlavy, nemuze to fungovat.

Mel jste nekdo podobne trampoty?


Hoďte mě vlkům a vrátím se jako vůdce smečky

Zeph
Příspěvky: 30
Registrován: 07 zář 2017, 15:51
Bydliště: východní Čechy
Poděkoval: 12 krát
Obdržel poděkování: 4 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od Zeph » 13 úno 2019, 09:03

Tak jasně, ze začatku je to armagedon. Holt si třeba budeš prvních pár set oslovení chtě nechtě nasazovat víc nebo míň tu masku jako ochranu. Hlavně oslov víc holek za sebou. Jak tě to polije hormonama, budeš sebejistější a kongruentnější.

Teď nepřemýšlej, jestli to děláš dobře nebo špatně, prostě oslovuj a užij si ten skvělej pocit :)

Uživatelský avatar
Princ
Příspěvky: 3165
Registrován: 19 srp 2015, 20:05
Bydliště: Praha, ale na kurzy po celé Evropě
Poděkoval: 330 krát
Obdržel poděkování: 674 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od Princ » 13 úno 2019, 09:43

Je to úplná klasika, zaměřuje se na to většina dostupných rad

martin123
Příspěvky: 437
Registrován: 13 čer 2017, 20:49
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 256 krát
Obdržel poděkování: 111 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od martin123 » 13 úno 2019, 11:50

Jestli ti doopravdy nevadí se ztrapnit, tak to máš jednoduché:D
Já zmeditovany (pokud možno 24/7:D) být vyloženě zvědavý, když objevím nějaký negativní pocit. Co můžu dělat, aby byl ještě intenzivnější...tím pádem, zkoumám, co ho tedy vlastně vyvolává. Poté si sednu a ještě jednou si to vyzualizuju (mozek reaguje stejně při vizualizaci jako při té situaci), abych se koukl ještě lépe do toho těla a zkoumal, co to je vůbec za pocit- kde vůbec je (takhle to zní zvláštně, ale vážně si i na negativních pocitech, vlastně jakýchkoli, si můžeš celkem ujizdet). Když už pak zmedituju celkem extrémně (na moje pomery:D), naprosto jasné cítím, jak ty zkušenosti zpracovavam jakoby intuitivně, bez myšlení...jako bych tomu procesu jenom prihlizel a mohl to tělo nechat si s tím poradit samo.
Uz jsem si i zažil, že se mi při meditaci (tzv. poststreetova psychoterapeutisticka meditace :D) v mysli objevila nějaká situace z minulosti, která se emocionálně vztahuje k tomu, co zrovna zpracovavam. Jako kdyby jsi si tou situaci z minulosti někde hluboko vytvořil schéma a dal jsi se podle něj doteď choval a najednou dnes bylo konfrontovano, zpochybneno.

Ono to tělo intuitivně pozná, co je užitečné, co je zbytečný balast pokud bude mít dost zkušenosti (dat), ze kterých bude moci čerpat a které mu dodas (streetovanim).
Obecně, ty nemáš chtít, aby jsi neuhybal očima. Ty máš chtít si uvědomovat, že celkové v té situaci jakoby jde vlastně o něco jiného, než o uhybani očima. Jakoby vidět tu situaci kompletneji, realneji.
Reálně, holka fakt nekouká, jestli uhnes nebo ne (protože to si pravděpodobně myslíš, že právě dělá). Místo toho, aby jsi se soustředil, jaké v ní vyvolavas pocity, nebo se nezaujate koukal, jak ti tělo reaguje nebo cokoli reálného, myslíš jenom na to, aby jsi neuhnul.
Mimochodem, tohle, stejně tak jako např. celkově sociální fobie (, což je přehnané lpění a ztotožňování se s negativními myšlenkami v soc. situacich), je spojeno se sebecentrismem (o tomhle spojení se rozepíšu někdy víc k sobě), a který se právě meditaci oslabuje.
Místo toho ale můžeš zkoumat, jak ti "jde o to, aby jsi neuhnul". Jak je vlastně zajímavý to, jak to schéma naskakuje, jak se cítíš.... kde co jak...zkoumat, vždyť je to vlastně fakt zajímavý, co to tvoje tělo furt dělá). Vizualizovanim si celou situaci prozijes znovu. Nevedome procesy můžeš meditaci dostat na vedomou úroveň, kde s tím můžeš pracovat.
Takle si vytvoříš nová schémata.
Meditaci také umožníš mozku vnímat více informací z toho, co právě prožíváš. Jako bys oslaboval filtr, který stojí mezi tvým vědomím a prožívanou skutečností.
Zkráceně, vystavovat se situacím, zpracovávat je.
Jsem celkem přesvědčen, že to nedává smysl nikomu jinému, ale já se fakt snažil, no.

Mimochodem, není už fakt, že při vizualizaci tělo reaguje tak jako právě v té situaci, důkaz toho,že ty samotné situace jsou svým způsobem tvoříme jen v hlavě? Nikdo neproživa stejnou situaci stejně jako vy, každý jsme odlišný vesmír.
Myslím, že meditaci se dá "dosáhnout" dost zajímavých věcí. Jeví se mi to jako (nezbytná?) část skládačky k prohlédnutí matrixu.

PS: velká příležitost pro kouknuti se do těla po negativních pocitech byla, když jsem celej tenhle zasranej článek, který byl původně mnohem lepší, při odesílání ztratil :D

Uživatelský avatar
LoArmistead
Příspěvky: 84
Registrován: 05 zář 2017, 13:18
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 24 krát
Obdržel poděkování: 54 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od LoArmistead » 14 úno 2019, 13:18

Curander píše:
13 úno 2019, 08:20
Jsem zacatecnik a mam problem. Na vedome urovni nemam problem ztrapnit se, prijmout odmitnuti, udelat ze sebe tulpase, proste cokoliv. Znam svou hodnotu a mam koule jit do ledasceho. Nicmene moje telo je jineho nazoru.

Navazu-li ocni kontakt nebo i kdyz se na me holka sama usmeje, oci mi po vterine automaticky sjedou dolu. Typicka situace: jedu ve vlaku, divam se sebejiste na holku ktera se mi libi a v momente kdy si toho vsimne a otoci se na me, oci mi sjedou dolu, svou mysli to nedokazu ovlivnit. Obcas se stane ze me sama holka s necim oslovi, ale ve me automaticky naskoci program ,,nedostupny, hrdy, nemam zajem" ~ a to jen abych zamaskoval svou nervozitu. No a kdyz se jednou za uherskej rok dokopu sam k tomu abych nejakou oslovil, zacnu se trepat jak kostlivec pred popravou, poliva me horko a mam knedlik v krku. Vsechny tyhle telesny reakce se deji automaticky bez ohledu na to co si myslim nebo cemu verim. To jsou takove ty spontanni chvile.

Pak se obcas stane ze si nejakou vyhlidnu, suverenne se ji divam do oci, mozna se u toho i rostacky usmivam a neuhnu pohledem - jenze tehdy to vychazi z meho ega, ktere si hraje na tvrdeho chlapecka, jednoduse si nasadim masku ktera mi poradne nesedi. Ja to vim, holka to vidi a je to zkratka nahovno. Jsem presvedcen ze pokud tenhle pocit sebejistoty nevychazi z meho nitra, ale jen z moji hlavy, nemuze to fungovat.

Mel jste nekdo podobne trampoty?
Tohle měl/má fakt skoro každej, nic si z toho nedělej, asi neexistuje žádnej zázračnej způsob nebo technika jako to odbourat, prostě musíš streetovat dál. A jedna špatná zpráva - když to odbouráš, pak si najdeš vztah a přestaneš na x let streetovat a pak se ke streetu zas vrátíš, máš to znova :D Tak hodně štěstí a ať se Ti daří! ;)
-30 yrs-fuckin elephant-žádnej krasavec, všechno si musí poctivě odmakat, tak se přestaňte vymlouvat na vzhled-"beards & tattoo"-po čtyřletým vztahu back in da gejm-kouzlo upřímnosti-

Ezio
Příspěvky: 2
Registrován: 07 kvě 2018, 08:18
Poděkoval: 11 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od Ezio » 14 úno 2019, 14:28

martin123 píše:
13 úno 2019, 11:50
Jestli ti doopravdy nevadí se ztrapnit, tak to máš jednoduché:D
Já zmeditovany (pokud možno 24/7:D) být vyloženě zvědavý, když objevím nějaký negativní pocit. Co můžu dělat, aby byl ještě intenzivnější...tím pádem, zkoumám, co ho tedy vlastně vyvolává. Poté si sednu a ještě jednou si to vyzualizuju (mozek reaguje stejně při vizualizaci jako při té situaci), abych se koukl ještě lépe do toho těla a zkoumal, co to je vůbec za pocit- kde vůbec je (takhle to zní zvláštně, ale vážně si i na negativních pocitech, vlastně jakýchkoli, si můžeš celkem ujizdet). Když už pak zmedituju celkem extrémně (na moje pomery:D), naprosto jasné cítím, jak ty zkušenosti zpracovavam jakoby intuitivně, bez myšlení...jako bych tomu procesu jenom prihlizel a mohl to tělo nechat si s tím poradit samo.
Uz jsem si i zažil, že se mi při meditaci (tzv. poststreetova psychoterapeutisticka meditace :D) v mysli objevila nějaká situace z minulosti, která se emocionálně vztahuje k tomu, co zrovna zpracovavam. Jako kdyby jsi si tou situaci z minulosti někde hluboko vytvořil schéma a dal jsi se podle něj doteď choval a najednou dnes bylo konfrontovano, zpochybneno.

Ono to tělo intuitivně pozná, co je užitečné, co je zbytečný balast pokud bude mít dost zkušenosti (dat), ze kterých bude moci čerpat a které mu dodas (streetovanim).
Obecně, ty nemáš chtít, aby jsi neuhybal očima. Ty máš chtít si uvědomovat, že celkové v té situaci jakoby jde vlastně o něco jiného, než o uhybani očima. Jakoby vidět tu situaci kompletneji, realneji.
Reálně, holka fakt nekouká, jestli uhnes nebo ne (protože to si pravděpodobně myslíš, že právě dělá). Místo toho, aby jsi se soustředil, jaké v ní vyvolavas pocity, nebo se nezaujate koukal, jak ti tělo reaguje nebo cokoli reálného, myslíš jenom na to, aby jsi neuhnul.
Mimochodem, tohle, stejně tak jako např. celkově sociální fobie (, což je přehnané lpění a ztotožňování se s negativními myšlenkami v soc. situacich), je spojeno se sebecentrismem (o tomhle spojení se rozepíšu někdy víc k sobě), a který se právě meditaci oslabuje.
Místo toho ale můžeš zkoumat, jak ti "jde o to, aby jsi neuhnul". Jak je vlastně zajímavý to, jak to schéma naskakuje, jak se cítíš.... kde co jak...zkoumat, vždyť je to vlastně fakt zajímavý, co to tvoje tělo furt dělá). Vizualizovanim si celou situaci prozijes znovu. Nevedome procesy můžeš meditaci dostat na vedomou úroveň, kde s tím můžeš pracovat.
Takle si vytvoříš nová schémata.
Meditaci také umožníš mozku vnímat více informací z toho, co právě prožíváš. Jako bys oslaboval filtr, který stojí mezi tvým vědomím a prožívanou skutečností.
Zkráceně, vystavovat se situacím, zpracovávat je.
Jsem celkem přesvědčen, že to nedává smysl nikomu jinému, ale já se fakt snažil, no.

Mimochodem, není už fakt, že při vizualizaci tělo reaguje tak jako právě v té situaci, důkaz toho,že ty samotné situace jsou svým způsobem tvoříme jen v hlavě? Nikdo neproživa stejnou situaci stejně jako vy, každý jsme odlišný vesmír.
Myslím, že meditaci se dá "dosáhnout" dost zajímavých věcí. Jeví se mi to jako (nezbytná?) část skládačky k prohlédnutí matrixu.

PS: velká příležitost pro kouknuti se do těla po negativních pocitech byla, když jsem celej tenhle zasranej článek, který byl původně mnohem lepší, při odesílání ztratil :D
Jak se medituje po celý den? Mám zkušenosti s Headspace a přes den se snažím, když si vzpomenu, prožívat jenom přítomnost a nenechat se zahltit myšlenkama. To je ono?

Jinak ten popis o negativních pocitech je zajímavej. Zkusím to taky tak zkoumat. :)

Uživatelský avatar
Curander
Příspěvky: 4
Registrován: 12 úno 2019, 22:37
Obdržel poděkování: 2 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od Curander » 14 úno 2019, 16:19

martin123 píše:
13 úno 2019, 11:50
Jestli ti doopravdy nevadí se ztrapnit, tak to máš jednoduché:D
Já zmeditovany (pokud možno 24/7:D) být vyloženě zvědavý, když objevím nějaký negativní pocit. Co můžu dělat, aby byl ještě intenzivnější...tím pádem, zkoumám, co ho tedy vlastně vyvolává. Poté si sednu a ještě jednou si to vyzualizuju (mozek reaguje stejně při vizualizaci jako při té situaci), abych se koukl ještě lépe do toho těla a zkoumal, co to je vůbec za pocit- kde vůbec je (takhle to zní zvláštně, ale vážně si i na negativních pocitech, vlastně jakýchkoli, si můžeš celkem ujizdet). Když už pak zmedituju celkem extrémně (na moje pomery:D), naprosto jasné cítím, jak ty zkušenosti zpracovavam jakoby intuitivně, bez myšlení...jako bych tomu procesu jenom prihlizel a mohl to tělo nechat si s tím poradit samo.
Uz jsem si i zažil, že se mi při meditaci (tzv. poststreetova psychoterapeutisticka meditace :D) v mysli objevila nějaká situace z minulosti, která se emocionálně vztahuje k tomu, co zrovna zpracovavam. Jako kdyby jsi si tou situaci z minulosti někde hluboko vytvořil schéma a dal jsi se podle něj doteď choval a najednou dnes bylo konfrontovano, zpochybneno.

Ono to tělo intuitivně pozná, co je užitečné, co je zbytečný balast pokud bude mít dost zkušenosti (dat), ze kterých bude moci čerpat a které mu dodas (streetovanim).
Obecně, ty nemáš chtít, aby jsi neuhybal očima. Ty máš chtít si uvědomovat, že celkové v té situaci jakoby jde vlastně o něco jiného, než o uhybani očima. Jakoby vidět tu situaci kompletneji, realneji.
Reálně, holka fakt nekouká, jestli uhnes nebo ne (protože to si pravděpodobně myslíš, že právě dělá). Místo toho, aby jsi se soustředil, jaké v ní vyvolavas pocity, nebo se nezaujate koukal, jak ti tělo reaguje nebo cokoli reálného, myslíš jenom na to, aby jsi neuhnul.
Mimochodem, tohle, stejně tak jako např. celkově sociální fobie (, což je přehnané lpění a ztotožňování se s negativními myšlenkami v soc. situacich), je spojeno se sebecentrismem (o tomhle spojení se rozepíšu někdy víc k sobě), a který se právě meditaci oslabuje.
Místo toho ale můžeš zkoumat, jak ti "jde o to, aby jsi neuhnul". Jak je vlastně zajímavý to, jak to schéma naskakuje, jak se cítíš.... kde co jak...zkoumat, vždyť je to vlastně fakt zajímavý, co to tvoje tělo furt dělá). Vizualizovanim si celou situaci prozijes znovu. Nevedome procesy můžeš meditaci dostat na vedomou úroveň, kde s tím můžeš pracovat.
Takle si vytvoříš nová schémata.
Meditaci také umožníš mozku vnímat více informací z toho, co právě prožíváš. Jako bys oslaboval filtr, který stojí mezi tvým vědomím a prožívanou skutečností.
Zkráceně, vystavovat se situacím, zpracovávat je.
Jsem celkem přesvědčen, že to nedává smysl nikomu jinému, ale já se fakt snažil, no.

Mimochodem, není už fakt, že při vizualizaci tělo reaguje tak jako právě v té situaci, důkaz toho,že ty samotné situace jsou svým způsobem tvoříme jen v hlavě? Nikdo neproživa stejnou situaci stejně jako vy, každý jsme odlišný vesmír.
Myslím, že meditaci se dá "dosáhnout" dost zajímavých věcí. Jeví se mi to jako (nezbytná?) část skládačky k prohlédnutí matrixu.

PS: velká příležitost pro kouknuti se do těla po negativních pocitech byla, když jsem celej tenhle zasranej článek, který byl původně mnohem lepší, při odesílání ztratil :D

Ze me to nenapadlo driv:D V tomto vidim velky potencial. Uz nejakou dobu se vedome snazim pracovat se strachy i negativnimi emocemi - ono vlastne zadna emoce nemusi byt negativni. Hnev muzes pretavit v radost a bolest muze byt skutecne nadherna pokud ji prijmes a procitis, namisto aby ses pred ni zaviral. A stejne to asi bude fungovat i u osloveni zen - nedelat ze nemam strach, ale priznat si ho a obejmout ho, pak se muze transformovat. Zakladnim predpokladem k tomu aby to fungovalo vsak je, ze musis byt v dany moment pritomny, coz me osobne zatim delam problem.
Hoďte mě vlkům a vrátím se jako vůdce smečky

martin123
Příspěvky: 437
Registrován: 13 čer 2017, 20:49
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 256 krát
Obdržel poděkování: 111 krát

Paralyza pri interakci

Příspěvek od martin123 » 15 úno 2019, 07:09

Ikzaktly. Fajn přístup ;)

Odpovědět